kapitola 5: přetržení achilovky v novinách a další info

11. ledna 2008 v 15:20 | marne |  PŘETRŽENÍ ACHILOVKY

Léčení poraněné achilovky lze zkrátit

Kdyby lékaři sešili ing. Jiřímu Furdovi z Prahy přetrženou Achillovu šlachu a dali mu nohu do sádry, šel by do práce nejspíš až po deseti až dvanácti týdnech. Protože mu ji sešili a dali do speciální ortézy, nastoupil do práce už po sedmi nedělích. Bez ortézy i bez berlí. Je třeba zdůraznit, že má sedavé zaměstnání. Investoval tři tisíce korun.
9. 12. 2004 09:39 - PRAHA
Na vybranou mezi sádrou a ortézou mu dal jeho ošetřující lékař, MUDr. Zdeněk Šmidl z chirurgického oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Popsal mu jejich výhody a nevýhody. Jiří Furda neváhal. Vybral si ortézu. Pochopil, že sádra je sice zadarmo, ale představuje delší a komplikovanější způsob léčby.

Ušetřil šest týdnů rehabilitace

Šlachu si přetrhl, když roztlačoval auto ve špatných botách. Den po její operaci odešel o berlích a s kopytem, jak ortéze přezdíval, do auta. Sanitka ho odvezla domů. Doma si "kopyto" prakticky hned sundal, když ležel nebo seděl. Neustále se snažil nohou jemně pohybovat, tak jak mu to dovolila bolest. A pomalu ji rozcvičoval.
Mohl nohu také mýt, což by se sádrou nešlo. Jak se šlacha uzdravovala, lékař mu jednoduchým seřizováním ortézy postupně vracel dolů skloněný nárt do normální polohy. Protože ortéza měla podpatek (nejprve vysoký a pak normální), mohl si nohu odpočátku opřít o zem a uvolnit si ruce od berlí. To by se sádrou nešlo. Časem chodil s relativně lehkým "kopytem" také na procházky a mohl na něj zlehka došlápnout. Když šel po šesti nedělích vrátit ortézu, měl rozsah pohybu kotníku i nohy obnovený z 90 procent. "Vlastně si tak ušetřil šest týdnů intenzivní rehabilitace," vysvětluje doktor Šmidl.
"Využít takhle dokonale výhod ortézy však nedokáže každý pacient," říká soukromý chirurg MUDr. Karel Mašek z Prahy. "Vyžaduje to disciplinovanost a přemýšlivost. Zdůrazňuji to proto, že neukázněný pacient, který si ortézu sundá a udělá nějaký nekontrolovaný pohyb, případně si ortézu nevhodně nasadí nebo nastaví, si může šlachu znovu přetrhnout anebo se i jinak poranit. Pro takové lidi je lepší sádra, se všemi svými nevýhodami."

Volala chirurgovi

MUDr. Ivanu Počepcovi, chirurgovi z úrazového oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové, volala fyzioterapeutka ze soukromé rehabilitace. Chtěla se dozvědět víc o speciální ortéze. Přišel s ní jeden z chirurgových pacientů, kterému lékař nedávno operoval přetrženou Achillovu šlachu. Fyzioterapeutku překvapilo, do jaké míry může s kotníkem hýbat.
Většina pacientů s odoperovanou Achillovu šlachou přijde totiž na rehabilitaci poté, co jim lékaři sundají sádru. Obvykle ji nosí 6-8 týdnů. A nohu v ní mají zasádrovanou s nataženou špičkou, aby šlacha byla co nejméně napjatá.
Na takovou sádru je obtížné připevnit podpatek. Nemohou tedy na nohu stoupnout ani s ní pořádně chodit. Když jim sádru sundají, je pro ně chůze komplikovaná kvůli zatuhlému kloubu v kotníku a ochablým svalům. Trvá dalších zhruba šest neděl - a u starších lidí často i déle -, než jej rozhýbají, posílí ochablé svaly a znovu zvládnou správný stereotyp chůze. Musí cvičit nejen na rehabilitaci, ale také doma.
Muž, který přišel na fyzioterapii se speciální ortézou, měl méně ochablé svalstvo a zatuhlý kloub v kotníku. Podstatně méně než bývá obvyklé. Fyzioterapeutka viděla, že to s ním bude mít neporovnatelně snazší než s klienty. Ortéza ji zaujala natolik, že volala doktoru Počepcovi a chtěla vědět víc o jejím případném využití i pro jiné pacienty.

Různé druhy ortéz

Existují různé typy ortéz. Ten, který se u nás stal nejrozšířenější, se skládá v podstatě ze dvou částí. Vakuového polštáře, který má tvar boty nebo holínky a zapíná se pomocí suchých zipů. Jeho úkolem je zachovat přesný tvar. Obsahuje speciální granule. Když se z něj vysaje pomocí pumpičky respektive ruční vývěvy vzduch, vytvarují se granule přesně podle vaší nohy. Kdykoliv. Což může být vhodné, třeba tehdy, když po operaci splasknou otoky. Nohu je možné znovu pevně zafixovat. U sádry to možné není.
Vakuový polštář ve tvaru boty se pak upevní do plastové dlahy. Ta zodpovídá za pevnost ortézy. Lze ji různě nastavit. Lékař může poraněnou nohu pevně zafixovat v takovém úhlu, v jakém je potřeba, a tento úhel měnit podle toho, jak se šlacha uzdravuje. Také může noze umožnit omezený pohyb v přesně vymezeném rozsahu.
"Kromě tohoto systému existují ortézy, které využívají trochu jiné principy a bývají trochu dražší, ale výsledek je stejný: fixace hlezenného kloubu a možnost ortézu sundat," říká doktor Šmidl. "To pacientovi umožní nohou hýbat a podstatně tak zmírnit ochabování svalů i tuhnutí hlezenného kloubu."
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

převzato z Český atletický svaz, o.s.:
Tomáš Dvořák, trojnásobný mistr světa v desetiboji, otec tří dcer, třikrát startoval na olympijských hrách. Po OH v Aténách podstoupil operaci Achillovy šlachy, která by mu měla umožnit vrátit se na špici světového desetiboje. Co dnes dvaatřicetiletý desetibojař prožívá před přípravou na sezonu, jejímiž vrcholy budou halové ME a mistrovství světa v Helsinkách?
Říjnová operace
V polovině října jste podstoupil operaci zraněné Achillovy šlachy. Co konkrétně chirurgický zákrok obnášel?
"Jednalo se o artroskopii, která má odstranit můj problém s pouzdrem Achillovy šlachy. Mám tam určité srůsty, jakousi výplň mezi pochvou a šlachou. Ty zabraňují, aby se šlacha mohla prokrvovat. Bylo třeba to vyčistit. Doufám, že všechno proběhlo v pořádku a že to, co operace měla splnit, splní. Věřím, že achilovka teď bude fungovat dobře."

Jak vypadala bezprostřední rekonvalescence před prvními tréninky?
"Pár dní jsem si poležel v nemocnici v České Lípě, pak jsem strávil pět dní na rehabilitaci v Harrachově."

Bude následovat ještě nějaká rehabilitace?
"Musím se teď o achilovku starat. Vlastně o celou nohu. Rehabilitace pokračuje, jsem v péči fyzioterapeuta, okolí jizvy po operaci je potřeba pravidelně masírovat a mazat, aby nepraskla. Taky chodím na laser. Do lázní už se na podzim nechystám, absolvoval jsem je před operací. Jediný lék pro mě je teď pohyb. Potřebuju se hlavně, jak se říká, rozběhnout."

Relativně krátkou dobu po operaci jste začal trénovat. Můžeme tedy hovořit o velmi úspěšném zákroku?
"Trénovat jsem začal prvního listopadu, osmnáct dní po operaci. Nejdřív zvolna, chodil jsem plavat, posilovat a jezdil na rotopedu. Klusat jsem začal o týden později."

Proč jste se s operací rozhodl zrovna pro Českou Lípu?
"Operoval mě tam doktor Horal. Doporučili mi ho lidé, kterým už achilovku řezal. Taky jsem dostal doporučení od několika doktorů. První zkušenosti s ním jsem měl už před olympiádou, když mi v achilovce poprvé prasklo."

Budete se nyní připravovat už na halovou sezonu, nebo se proti svým tradicím zaměříte až ke vzdálenějším cílům v letním období?
"Do halové sezony jdu s vědomím, že prostě bude, jaká bude. Nedělám si z toho hlavu. Jaké si můžu klást cíle, se ukáže někdy v polovině prosince."

A Váš tréninkový plán pro nejbližší období?
"Teď se zaměřuju hlavně na kondiční věci. Žádné soustředění zatím naplánované nemám, na to je ještě brzo."

Ve skupině závodníkem i trenérem
Nějaký čas jste teď nemohl trávit s tréninkovou skupinou Luďka Svobody, o které jste letos mluvil jen v superlativech. Jak moc je pro Vás tato spolupráce důležitá?

"Parta je v naší tréninkové skupině výborná, teď se ještě rozrostla o pár kluků, přišel například desetibojař Pepa Karas. Mladý kádr ve skupině má potenciál na to, aby v blízké budoucnosti o sobě dal vědět. Ať už překážkáři, nebo snad budoucí vícebojaři. Panuje tu atmosféra, kterou jsem v poslední době postrádal. Teď jsem z toho bohužel trochu vypadl, celé září jsem tu nebyl, potom přišel výpadek kvůli operaci, takže jsem byl vlastně dva měsíce mimo skupinu. Moc mě mrzí, že sezona z mé strany dopadla takhle, ale nic nekončí, nějaký pátek kariéry před sebou ještě mám."

Říkal jste, že se podílíte i na trénování některých mladších kolegů. Můžete to upřesnit?
"Svoje trénování praktikuju vlastně už od začátků se Zdeňkem Váňou. Troufám si říct, že někdy moje poznatky nebo rada byly přínosné. S trenérskou prací to ale nemělo nic společného. Letos na soustředění jsem se do toho vložil trošku víc, konzultoval tréninky s Luďkem Svobodou a klukům sděloval, co jsem za svou kariéru nabyl. Teď, když je na to prostor, je třeba odvést nějakou práci a s kluky udělat kondiční přípravu, i technické prvky."

Znamená to, že se cíleně připravujete na trenérskou dráhu?
"Nedošel jsem k přesvědčení, že chci být trenérem, to nemůžu zodpovědně potvrdit. Ale určitě je to práce zajímavá, zvláště pro člověka, který se v tom sportu dlouho pohybuje. Řekl bych, že teď je tahle možnost padesát na padesát."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
něco pro angličtináře:
ve zkratce pro ty ostatní: Massechutská nemocnice útvar sportovní medicíny má následující postup
Doporučují operaci neb mají Re - ruptury po operaci 0-4%. V odkazu najdete obrázky cvičení - které je určitě dobré probrat na rehabilitaci, aby jste dělali správně výdech a pod.

Operace po 4 týdnech od úrazu ( !!??? )
Po O: 2 týdny sádra pak odnímatelná "bota" do 12 týdnů po O, po 6 měsících sport

Týden 1-4 po O.
1- Zmenšovat otok - elevace nad úroveň srdce
2- Berle
3- Lehké pohyby které nenamáhají jizvu

Týden 4-8
1- chránit šlachu
2- zmenšovat otok
3- lehké pohyby v kotníku
4- chůze s váhou na patě
5- tělesná cvičení podle obrázků

Týden 8-12
1- chránit šlachu
2- zmenšovat otok
3- start posilovacích cvičení s gumovým popruhem
4- plná zátěž na patu s " odnímatelnou botou"

Týden 12-24
1- chránit šlachu
2- zmenšovat otok
3- používat podpatek při chůzi
4- start normální chůze
5- cvičení dle obrázků



++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

alt="TOPlist" width="88" height="31" />

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lenka lenka | E-mail | 19. července 2009 v 20:46 | Reagovat

Dobrý den, vážení achillovkáři, obracím se na vás do éteru s prosbou o radu, neboť možná brzy rozšířím vaše řady, protože při akutním zánětu a velmi pomalé konzervativní léčbě akutního zánětu pouzdra se vlastně nic k lepšímu neděje a bolí to čím dál víc, zarudlé, teplé a tepající - a bojím se, že si ji někde neopatrně přetrhnu. Na netu jsem narazila na tento úžasný blog, proto vřelé díky autorovi i vám všem přispěvovatelům, ale o zánětu a následné operaci jsem se dočetla kusé informace u profisportovců a jen stručné doporučení špičkového triatlonisty-ať se to neodkládá, že jiné řešení vlastně ani není, když už proběhly degenerativní změny v obalu, který je třeba rozřezat a pročistit a dát pozor na chirurga, že ne každý to dobře umí vevnitř probrat. Moje historie: s achillovkou se trápím víc než dva roky, při první návštěvě u specialisty jsem dostala bez varování injekci kortikoidu, která zabrala tak na půl roku. Dál jsem se věnovala spinningu a jiným lehčím sportům, ale samozřejmě se zánět vrátil. Klasická léčba nezabírá, proběhla série ultrazvuků, pauza, kotrola, pomazávání antirevmatiky Veronal, Fastum-gel(lepší), pojídání Veronalu, Ibuprofenu, Validu (teď už radši nic, protože to zkresluje bolest), potom série ultrazvuků-nepomohlo, série rentgenů-nic, na rázovou vlnu jsem nešla-šetřím koruny, pojídání wobenzymu-trochu pomohlo, ale je to zase tam, jak to bolelo na začátku, navíc bolí i druhá přetěžovaná noha, protože pajdám, nepopoběnu-prostě nezaberu, o odpichu nemůže být ani řeč, jsem ráda, že dopajdám na bus do práce, naštěstí sedavé, a procházky zkracuji na minimum, chůze jen na podpatku, jinak bolest, dotknout se toho vlastně moc nemůžu. Chci se zeptat, zda někdo máte i tuto zkušenost, dále zkušenost s operací pouzdra a následným hojením a návratem do života. Prosím přípaně  doporučit, kde a kdo to dělá dobře a zasvěceně, nejlíp v Praze, a co pooperační stav obnáší. Snad to nebude tak hrozné, jako u hojení přetržené nebo přeřezané achillovky (hokejisti-bruslí), protože se domnívám, že hlavní tah-šlacha zatím drží a problém je snad menží. Ale možná se mýlím, a proto uvítám jakoukoliv zkušenost či radu. Díky mnohokrát. Lenka.

2 Luděk Luděk | E-mail | 30. března 2011 v 12:01 | Reagovat

je mi 48 let a při badmintonu jsem si přetrhl achillovu šlachu na lévé noze.Nestalo se to při normálním tréningu,ale když jsem předával zkušenosti lidem ,kteří ho začínají hrát a reagoval jsem na špatně zahraný míč s tím ,že ho musím vybrat , ale kdybych hrál s hráčema s kterými se pravidelně scházíme tak musím přiznat ž na takovýto balon bych se ve svých letech normálně vykašlal.Šlachu mě nešili protože jsem si ji utrhhl u svalu a tam se to prý nešije ,ale srustá to. Sádrovou dlahu jsem měl 6 týdnů a teď jsem začal rehabilitovat.Nedokáže mi někdo zdělit jak se s tím budu trápit podle vlastních zkušeností a nevíte kdy zhruba se dá ovládat spojka na autě když nemám automat.Díky za informace

3 Míla_B Míla_B | E-mail | 9. prosince 2015 v 22:54 | Reagovat

Měl jsem VacoPed na pravé noze a jezdil jsem po 5 týdnech. Žádná sláva, ale šlo to. Musel jsem se ale v autě přezouvat z ortézy do kroksů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama