kapitola 3 POKRAČOVÁNÍ od 1.03.08: Moje rehabilitace po operaci přetržené achilovy šlachy

12. března 2008 v 10:55 | marne |  PŘETRŽENÍ ACHILOVKY
1.03.08 4 měsíce po o
dokončujeme renovaci bytu, samý malování a postávání takže sem na nohou celej den a nožce se to moc nezamlouvá. Asi z toho mě začalo pobolívat chodidlo a pata. T
rénování nožky za uplynulé 2 týdny se smrsklo na absolutní minimum, ale hlavní je že to všechno přežila. Ranní totální neschopnost zmizela, otok je menší až minimální ale zůstává kvalitní srůst na místě sváru asi 5cm nad patou.
6.03.08 kontrola v nemocnici
Další vyhozené 2 hodiny a 30kč. Tentokrát jsem z ordinace odešel pouze s nasráním. Po cca 1hod čekání mě poslali do jiné ordinace, kde jsem si zase mohl počkat. Dočkal jsem se doktora kterej se na nohu ani nepodíval, řekl že otok, srůsty a bolení paty jsou normální a na jizvu mám používat sádlo a sportovat po 6měsících. Napsal do počítače že mám ukončit rehab a začal vyřvávat další další další.... Takže furt koketuju s myšlenkou poslat do nemocnice stížnost s otázkou kolik asi bodů a peněz je za tenhle "výkon", jiný smysl evidentně takovéhle "závěrečné vyšetření" nemůže mít.
7.03.08 jsem zase in - line
Byl jsem poprvé na bruslích. Měl jsem strach, že mě to bude bolet na zduřelou šlachu a jeden pokus sem vzdal hned po nasazení brusle ale pěkný počasí mě přimělo to zkusit zas. Nazouvání sice nic moc i když mám měkkou vložku ale pak 30min krásný jízdy navíc zezačátku s větrem v zádech. Větší pata byla v brusli cítit ale odpich vůbec žádný problém. Dokonce si myslím že na srůsty to má masážní účinek jak se ta nožka tře.
Zjistil jsem že nožka natýká nejvíc při dlouhém stání - v mém případě malování bytu - proto si troufnu tvrdit že kdo v práci nemůže sedět absolutně nemůže nastoupit dřív než po 4 měsících. Teď jsem 3dny nechal nožce pracovní klid, nic jsem doma nedělal a ona je fakt vděčná za vše a ouplně zhubla radost pohledět.
Začínám si čím dál tím víc myslet že moje utržení souvisí se zadní stranou nohy. Nikdy jsem pořádně nevěděl jak se protahuje a jak teď vím jeden základní strečink. cvik ( opřenej o stěnu protáhnout nataženou nohu ) rozhodně neprotáhne většinu svalů. Snažím se tedy protahovat spíš tyto svaly, achilovku zanedbávám protože jí mám docela hybnou od začátku. Jde o protahování v sedě s nataženou nohou, mít napřímené a ohnuté záda, špička horizontálně a vertikálně i do leva a prava a vždy 15vteřin zatnout svaly, s výdechem povolit prodýchávat.
Na reha mi povídají, že už mám nohu plně zatěžovat takže při posilování zatěžuju fest - pokud má sval posílit tak musí pravda taky zabrat ale do žádných extrémů, nějakých rychlých pohybů, skoků a pod nejdu.
9.03.08 no problem fáze
Z počátku jsem si myslel že je to můj sportovní konec a když ne konec tak že se nebudu moct na nohu spolehnout a furt jsem přemýšlel proč a podobně. Proč já, proč se to stalo , proč mě zradila do té doby bezproblémová noha, jakto že mě moje vlatní tělo mohlo odepřít přísun endorfínů z mých milovaných sportů a poslat až na dno. A to ke všemu na prahu nové sezóny na snowboard se kterým jsem začal předminulý rok a úplně sem se do něj zbláznil. Aby jste pochopili co to pro mě jako snoubič-enthusiata bylo jen pro ilustraci uvedu jaká letní příprava předcházela: Poprvé v životě sem si udělat tréninkový plán, nakoupil chrániče, študoval literaturu, prohledával web, sledoval každý den WWW.FREERIDE.CZ a celé léto jsem koukal na web kamerách na ledovce. Za tři týdny zimy které my byly dopřány jsem byl 5x na prkně. Plánoval sem prostě s mým milovaným prkýnkem srůst a oddělit se až na jaře... Jak víte nakonec mi zbylo jen sledovat pokleslou televizní zábavu přirostlý ke gauči.
Píšu to proto, že naštestí je teď už je vše jinak, chodim ve velkým stylu a jak necítím žádnou bolest, tak se mi občas chce popoběhnout do schodů, poskočit a pod. V běžným provozu mě tedy nožka už neomezuje, opravdu "no problem" a tak začínám myslet na sport a další spousty krásných věcí které budu dělat s mojí pirátskou jizvou.
12.03. studium
hlavně strašně děkuju "kolegyňkám" které po dlouhém měsíci ukončily mé depresivní uvažování o smyluplnosti tohoto blogu a napsali své "achiles story". Dalo mi to novej náboj a teď sem strávil 4hodiny vysáváním dalších info z netu. Vůbec je zajímavé že statisticky mají rupturu z 80% chlapy, ale že by mi sem něco napsali to ne ( až na vyjímky potvrzující pravidlo ). Někdy jsou holt ženský potřeba..
Co jsem nasál za novinky:
1. Rudi Voeller se přidal do klubu achilovkářů! ( ex-trenér fotbalovýho nároďáku Německa, na kterýho vzpomínám rád kvůli nádhernýmu vítěztví našeho B týmu na Euru v Portugalsku ) Mein Gluckwunsch!!
2. moderní postupy při operaci ( o tom si můžem jen nechat zdát ): kvůli co nejšetrnějsímu přístupu už to dneska pokrokový sportovní kliniky šijou perkutáně. Měla by to být metoda přesně mezi konzervativní ( nechat srůst samo) a operativní. Nepoškodí tolik tkáně okolo a ženou je do tréninku už 3 den, někteří blázni se pak už 6 týden rozběhávaj!!!??? Místo Vacopedu pak používaj spíš ortézy s klíny pod patu, které postupně odebíraj
3. studie o následcích na sílu a vytrvalost při standardním otevřeném šití 10letech po opeře: při operaci uzavřou veškerej přívod krve do lýtka což samozřejmě po 1 hodině neokysličení a následné totální nehybnosti v sádře jen podporuje atrofii svaloviny. Prý ale nejvíc odumírají vytrvalostní svalová vlákna takže síla se obnoví ale vytrvalost ne, sval taky asi nikdy nedoroste do velikosti jako na OK noze.
4. doporučení k tréninku a zatěžování: sval rehabilituje rychlejc než šlacha - vše je třeba pozvolna a spíše míň než víc. Začít posilovat v leže, pak v sedě ... I velký Rudi z bodu 1 počítá s návratem po 6-ti měsících - zkusme to tedy taky ještě chvilku zkusit vydržet ( hlavně ty sám Martine!! ). Hlavní důvod jest že buňky ve šlachách se prý dělí po 8 týdnech.
5. všude píšou, že sádra Vážené dámy a Vážení pánové patří do jiného století - když už tak dlahu na noc a nějakou ortézu přes den.
6. strašák reruptura - prý jsou statisticky nejčastější mezi 2 a 3 měsícem což mám za sebou. Ale jak víme statistika nuda je. Průměrně se reruptura vyskytuje u 2-3% zákazníků.
7. proč? - dle jedné studie je histologický nález u cca 54% přetrhlých šlach, zbytek utrhlejch schilovek je zdravý podle tohoto vyšetření bez degenerativních vad nebo poškození. By mě teda zajímalo proč se tedy utrhnou.. Dle stejné je konečnej výsledek stejnej při rychlém zatěžování i při dlouhodobé sádře. Všechny netody léčby bez vyjímky znamenají zešíření šlachy a návrat ke sportu za 6 měsíců.
8. rehábko - Kreiskrankenhaus Erbach povoluje částečné zatížení 20Kg s ortézou již 1-2 den, po 3 týdnech plné zatížení s ort. a od 7 týdne bez ortézy, sport nejlépo od 6měsíců.
9. v Německu je ročně asi 16-18tis případů ruptur achilovky, to znamená že u nás by mohlo být cca 1600 případů ( už se těším na tu návštěvnost )
Jinak nožka dobrý ale začíná mi v ní docela rupat v koleni a pod. Prvně sem měl radost protože mi v ní od opery nerupalo a bral jsem to jako pokrok ale dneska jsem poprvé slyšel slabé postupné rupání při eccentric trainingu na schodech přímo z paty a z toho už tak nadšenej nejsem.
Dnes mi taky začalo pršet na hlavu a naskočil mi automatický reflex utýct pod střechu. Chvilku sem si to rozmýšlel ale páč sem byl rozhejbanej tak sem to zkusil a opravdu sem pár metrů poklusal v závratné želví rychlosti.
17.03.08 running man a mí ohrožení druhové
sem si zašel do fitka, ne že bych to tam miloval ale zkusil sem si na pásu indiánský běh a nebylo to špatný. Je to střídání chůze a běhu, a navíc mi to připomnělo jak jsem se tenhle terminus technicus naučil ve školní družině. Ve středu sem si to zkusil na čisto asi 1,5km okruh a to už je asi další pokrok dokonán.
Kommentáře: Sem teď trochu smutnej, když sem sem si přečetl co se stalo Pavlovi. Sme všichni po první ruptuře ohrožení druhové neb je asi 300x pravděpodobnější že nás potká další ruptura.
Furt sem si vyčtal že sem se nevybrečel v nemocnici hned poté co se mi to stalo. Furt to nějak nešlo ač sem se snažil. Až najednou asi před měsícem jsem jel do práce a představil si jak stojím na prkně 100% fit, už tuhle zimu nahoře na ledovci a koukám dolu, na bílej sníh, na klid hor a na pidi svět dole a zpracovávám ten okamžik. V ten moment sem si uvědomil že všechno bude tak jak má.
01.04.2008 5 měsíců po O.
chěl bych napsat že je vše OK, ale eště tomu trochu schází. Zkusil jsem i rychlejší starty do běhu a se silou jsem docela spokojenej, otoky žádný. Ale ráno to furt moc nejde a hlavně nepříjemný pocit a bolení od úponu a šlachy kupodivu občas i bez jakékoliv zátěže se mi moc nelíbí ( zdá se mi že dřív to bolelo ohodně míň ) a tak se snažím tehle tejden nožku šetřit. Jen dělám eccesivní trénink a 2-3týdně zlehka posportuju, ale nic nehrotím. Eště občas mažu mastičkou s heparinem, chodím na ultrazvuk aby se povolila jizva. Taky cítím šlachy v chodidle a okolo kotníku který asi taky potřebujou. Achilovka je zkrácená jen při skrčené noze.
Dostal jsem se k oboustrannému Achilovi ( s oběma stranama prasklýma ) a tak se těšte - brzy sem dodám jeho story.
18.04.08 Hisstory
chození úplně ok, jen prvních pár kroků je ztuha a ráno to holt nejde. Už sem přestal uplně cvičit ( nechávám to na sportovních aktivitách- dodržuju pravidlo alespoň 3x týdně hodina - kolo, brusle, procházka). Sedím v práci celej den na sesli a tak bych se měl hýbat rozhodně mnohem víc. Leduju, asi jednou týdně zamelu nohou Powerballem, lýtko neposiluju - eccentrický trénink na schodech jsem začal dělat jen jako protahování na obou nohách ( po ránu - šlachu to krásně protáhne ) a snad díky tomu jsem se zbavil bolesti.
Kvůli srůstům sem se zkusil nechat poslat na laser, ale frau doktor na reha mi řekla že ultrazvuk je to samé ale zdarma ( spíš že na jejím středisku laser nemají ) a že to mám zkusit. Zkusil sem to jen jednou, hlavně se toho ultrazvuku docela bojím aby to nějak nenarušovalo i šlachu a nějak mě začala bolet nožka celkem jako že dost tak jsem se na to vybod (sestři povídala prý že někdy to poprvé/podruhé může bolet, nemůžu tvrdit že by to mělo s ultrazvukem spojitost ale mě se nechtělo nic riskovat).
Dovoluji si tedy zveřejnit příběh oboustranného Achila jak jsem slíbil, protože si myslím že je dost poučnej:
Při mý první ruptuře jsem měl nejdřív dlahu (cca 4 týdny) a pak ortézu. To bylo v pohodě, ale měl jsem zase smůlu na rehabilitaci, když sem se dostal nějaký mladý holce pod ruku, která pořádně nevěděla co s tim dělat.
Další smůla byla ta, že já nejsem takový vzorný pacient jako ty a samozřejmě, že v době rehabilitace probíhali různý pařby a při jedný takový jsem na tu nohu dupl a s brekem mě odtáhli domu. Druhý den naštěstí sono vyšetření vyvrátilo mé obavy, že to ruplo znova. Ale nicméně jsem si zvrtl kotník a 14 dní jsem na to opět nemohl stoupat. O to déle trvalo mé marození a následná rehabilitace.
Při mý druhý ruptuře na druhý noze jsem už takový štěstí na doktory neměl. Takže jsem nejdřív vyfasoval dlahu a po splasknutí mi chtíc nechtíc dali sádru. Jenom že jsem si dovolil před doktorem zmínit, že bych chtěl ortézu také proto, abych se mohl regulérně koupat. Na což mi řekl, že jsem blázen, že si to můžu znovu utrhnout a dal mi sádru (cca 6 týdnů). Po sundání jsem musel nejdřív počkat až se zhojí jizva (14 dní), jelikož pod tou blbou sádrou se to nechtělo hojit a pak jsem začal rehabilitovat.
Naštěstí jsem se dostal k jedný známý (po prvních zkušenostech) a začal na tom makat.
Ještě musim zmínit, že první achilovka mi rupla nahoře od svalu, což bylo docela v pohodě. Ale ta druhá se mi urvala v úponu, tzn. přímo u paty, a musely mi jí přichitit nějakýma šponama či co, protože to nebylo na co navázat. A rupla mi zhruba po 5-ti letech bolesti v úponu. Měl jsem podezření, že tam mám nějakej zánět či co, ale doktoři říkali jenom, že to chce klid. Zkoušel jsem i nějaké protizánětlivé masti, ale nic nepomohlo:o( No a když mi rupla ta první, tak mi doktor řekl že je velká pravděpodobnost že mi rupne i ta druhá, tak bacha! Hraju fotbal a po tý první zkušenosti jsem to čekal, ale fotbal mám na tolik rád, že sem to podstoupil, sem asi blázen!
Při rehabilitaci která probíhala, tak nějak jak popisuješ...jsem zjistil, že ta první noha je víc zanedbaná jak ta druhá, takže sem začínal odznova:o( Nicméně už zase cítím že mi pravé lýtko (první ruptura) zase nabíhá...akorát si nejsem jist, jestli to bylo opravdu tou zanedbanou rehabilitací, nebo se mi tam při tom výronu nějaký to svalový vlákno utrhlo. Když sem na to upozornil doktora, tak říkal že další vyšetření (které mi radila má známá na rehabilitaci) není třeba, že je to zanedbaný a i kdyby tak po 2 letech (1. ruptura) je už docela pozdě, tak nevim. Takže nyní jsem zhruba po pěti měsících druhé ruptury a pravé lýtko bolí jak probouzím sval, který už tam zřejmě ani neni a druhé lýtko je v pohodě, ale zase mám svou známou pětiletou bolest v úponu, ketré se už asi do smrti nezbavím. Po čtyřech měsících sem začal chodit opět do práce a ukončil rehabilitaci. S tim že moje reh. sestřička si mě tam chtěla ještě nechat, ale při práci bych to nestíhla, tak už cvičím sám. Jde to ale pomalu...při větší zátěži druhý den pajdám a pořád dokola.
Taky sem se dozvěděl, vše od tý znamý sestřičky, že ta jizva přímo na achilovce se hojí těch 6 týdnů, při kterých na to nesmíš stoupat, ale úplné zahojení trvá půl roku!!!! A do té doby by člověk neměl dělat žádný skopičiny, a to sem se dozvěděl až při té druhé!!! Takže po tý první sem naštěstí nevědomky začal hrát fotbal zhruba po půl roce...ale dřív by to stejně ani nešlo:o)
Tak taková je asi u nás v ČR zdravotnická péče o pacoše:o)
Když máš štěstí na doktora i na rehabilitaci, tak to jde. Ale v opačným případě z Tebe můžou udělat taky mrzáka dokonce života!
No takže nechlastat - to by ste mohli zvládnout ne?? a ke změně rehabititačního střediska to chce odvahu a na výběr doktora zase zapomeneme. Já sem se rozhodl že až mi rupne podruhý začnu rybařit, snad i muškařit - krásný ušlechtilý sport už se na to docela těším ( ale eště předtím si snad párkrát zablbnu na snowboardu )
Aby jste měli rozptýlení od chmur připravuju pro vás obsáhlý report z mý dovolený na seakajaku ( lze absolvovat i zcela bez achilových šlach ) tak se těšte.
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dáša Dáša | E-mail | 23. dubna 2008 v 10:17 | Reagovat

Děkuji za tyto stránky. Manžel si přetrhl achilovku minulý týden. Vaše stránky mi moc pomohly. Víme na co se máme připravit.

2 Jan Jan | E-mail | 22. května 2008 v 1:18 | Reagovat

Ahoj Martine,

na blogu jsem našel na tebe kontakt. Pokud se nemýlím jsi z Č.B. já také, proto píšu o pár rad.Mám vacoped 5 týdnů po operaci.

Noha se tváří celkem dobře (našlapuju na patu bez berlí, ale na tancování to není)).

Teď si chci povolit vacoped ( vyndat přední sponu umožnující pohyb kotníku)

Příští týden mám nastoupit rehabilitaci a nevím jakou instituci si vybrat ( poliklinika jih Medipont , nemonice horní areál nebo nemocnice dolní areál)) .

Můj doktor mi doporučil nemocnici dolní areál (bývalá vojenská nemocnice), také mě varoval, že jeho známý po 6 týdnech přišel

na reh. a setřička mu řekla ať se postaví na špičky a on si jí přerval znova (pří mé váze 107kg možná komplikace).

Jinak se mi to stalo na lyžích po návštěvě bufetu jsem nezapnul 2 horní přezky a pak salto přes špičku lyže a nožka nevydržela.  

dík za info

Honza

3 Marně Marně | E-mail | 22. května 2008 v 1:40 | Reagovat

Ahojky Jene,

konečně nějaký milovník zimních sportů!! (jako já teď už jen pasivní)

Na vacoped bych se bejt tebou už dávno vyprd ale v tomhle počasí to může bejt ve městě docela frajeřina. Na reha jsem chodil na polikliniku Vltava a byl jsem tam moooc spokojenej. Rozhodně to ale neznamená že někde nejsou eště lepší, nemám možnost srovnávat. Jediný co mě napadá je optat se kolik už měli achilovek ale jak je snad vidět na tomto blogu stejně se musíš postarat sám o sebe - to je podle mě princip našeho zdravotnictví.    

Hodně úspěchů a trpělivost do další sezony času dost

Marne

4 vecernica vecernica | E-mail | 16. července 2008 v 2:20 | Reagovat

Vynikajuci prispevok, nasla som ho ako jediny o achilovej slache.Mna boli vzdy rano alebo ked sa dlhsie ako hodinu nehybem....no ale co ma to caka,,,a to ee som na slovensku:}}}}hahah tak to tu iste bude lepsie hhahahahaha

5 Libor Libor | 23. července 2008 v 8:50 | Reagovat

Ahoj, další Achiles se hlásí :-) Mám sádru pod koleno, nechodicí. Dostanu podpatek? Pěkně mě to svědí. Ta rána, když to ruplo, byla hrozivá :-)

6 Rado Rado | 3. října 2008 v 14:39 | Reagovat

Ahojte! Kedze mne tento web pomohol, pisem i ja svoj Achiles pribeh.

9.6.08 pri futbale - rychly start (alebo zle topanky?) a... instinktivny pad na zem a bolest . Nasledovala bolestiva chodza a premyslanie co sa stalo. Ale ked som si nahmatal jamku na mieste, kde mala byt achilovka, tak som utekal na urazovku (resp. zaviezli ma :-)). Na druhy den operacia, este dva dni v nemocnici a na tyzden dlaha (kvoli stichom). Po tyzdni dosadrovanie az po zadok a takto 2 tyzdne. Potom presadrovanie na sadrovu cizmu ("zabava" bola ohybat chodidlo do praveho uhla) a dalsie tri tyzdne.

Do prace som nastupil po 5 tyzdnoch - sedava praca nastastie, ale nebola sranda, ked mi noha opuchala, resp. odvoz.

Nasledovala rehabilitacia (celkom 20 procedur): virivka, cvicenie, ultrazvuk (po 2 aplikaciach pozastavene z dovodu bolesti), v priebehu asi 7-8 tyzdnoch.

Teraz po necelych 4 mesiacoch chodza OK, len citim bolest. Snazim sa sporadicky plavat, bicyklovat a pravidelnejsie masirovat, resp. kratky strecink alebo cvicenie na schodoch. A samozrejme ranne tortury s bolestou "oddychnutej" nozicky - ozaj mavate to aj vy?

Tot moja skusenost. Prajem skore uzdravenie a hlavne trpezlivost pre tych, ktore su v stadiu "zrastania" jazvy,  resp. so svojim udelom.

7 Cuda Cuda | 22. března 2009 v 23:35 | Reagovat

Jak si tu čtu příspěvky, tak myslím, že všechny utrženiny (do které bohužel patřím i já) má sedavou práci a sem tam pak sportují (fotbal,squash, atd.). Doktor na reha se mě rovnou zeptal, co děláte, kolik deně toho nachodím (mám fir. auto, tak bohužel skoro nic) a pak jak často jsem sportoval. Následně řekl jasně, že pokud nechci aby se mi to ještě někdy stalo, měl bych denně min. 1 hodinu prochodit a nebo 3/4 hodiny rychlé chůze. Jinak, že prý achilovka díky jen občasným extrémním namáháním prostě rupne. Údajně takových jako su já sou tam celkem zástupy. Tak se budu snažit asi dodržovat jeho doporučení.

Dále i mě na 1. reha (6 týdnů po O) řekli, abych se postavil na špičku. Bez šance, max. s nohama těsně u sebe a to jsem stál skoro celou vahou na zdravé noze.

8 Honza Honza | 10. dubna 2009 v 14:34 | Reagovat

Zdravim, taky mám po operaci asi před 7 týdny. Chodim uz jen s jednou berlí a v sandále aby bota na nohu netlacila. Jizva srostlá dobře, noha natéká po delším kulhání nebo stání na místě. Chodim plavat a na výřivku i rehabilitace. Kolo zkusim lehce příští týden. Jináč baštim Wobenzym, docela to pomáhá. Taky hodně pomáhá na to nemyslet, uvolní se totiž napětí v celym těle. Nejlépe se noha tváří asi po plavání, nešetřim to a bušim hodinu v kuse včetně občasných sprintíků. Z rehabilitačních cvičení zatím jen šlapačky ve studené a teplé vodě a doma procičování lýtkového svalu. Koupil jsem ještě gumového ježka na sbírání nohou ze země.
Ať to srůstá, zdraví Honza

9 Skoty Skoty | 29. května 2009 v 13:20 | Reagovat

Nazdárek všichni co se zajímáte o problémy s achilovkami. Myslím si ,že vám tady mám co napsat ,protože mám teď momentálně na sobě VACOPED a mám po operaci pravé achilovky zhruba měsíc. tak pěkně popřádku vám tady vylíčím svůj příběh.

10 Skoty Skoty | 29. května 2009 v 13:39 | Reagovat

Je mi pouhých 24 let a už mám operaci obou noh. Celý život hraju vrcholově fotbal. Všechno začalo už před rokem .To mě poprvé začaly bolet paty. Nejhorší to bylo vždycky poránu jak jsem vstával-jako by mě někdo píchal nožem do patních kostí a postupem času to bylo horší a horší. nevěděl jsem vůbec co to je. Nakonci sezony někdy v listopadu 2008 mě poslali z klubu na vyšetření za specializovaným doktorem. Ten po vyšetření uznal za vhodné mi obě patní kosti společně s achilovkama opíchat tzv.obstřiky. Trochu to tlačilo a 2 dny jsem nemohl běhat. nastalo uvolnění ale na začátku ledna 2009 se s začátkem zimní přípravy bolesti vrátily!!! byl jsem opravdu nasrán!!!

11 Skoty Skoty | 29. května 2009 v 13:44 | Reagovat

Trénoval jsem dál na konci ledna mě už kosti bolela tak ,že jsem musel znovu za doktorem!!! Říkal po vyšetření ,že u tak mladého člověka ještě neviděl výrustky na patních kostech!! Povídal  -která tě bolí více? odpovídám levá. Říkal pokud jí nebudeme operovat utrneseti kvůli tomu achilovka- vysvětlil mi to tak ,že mám výrustky na patních kostech,kvůli tomu se špatně prokrvuje achilovka a proto se objevil zánět!! který oslabuje achilovku!!!  za týden jsem šel na operaci do soukromého centra!!!

12 Skoty Skoty | 29. května 2009 v 13:47 | Reagovat

operace proběhla rychle trvala asi pouze pul hodinky-pak jsem se probral a měl jsem useknuté kus kosti a 4 stehy na patní kosti. Doba rekonvalenscence 6-8 týdnů!!! takže příprava pro novou sezonu semě netýkala!! Po dvou měsících tedy cca první týden v březnu jsem začal trénovat-bolest byla ještě cítit!! Schopný hrát jsem byl až 4 kolo tak začátkem dubna!! A pak se to stalo!!!!!!!!!!!!!!!!!!

13 Skoty Skoty | E-mail | 29. května 2009 v 13:53 | Reagovat

Co by jste asi čekali?  První zápas jsem hrál 20 minut. Druhý celý druhý poločas a ve třetím zápese se to stalo.Byl slunečný den, konečně mě přestalo skoro všechno bolet-trénér se ptal jestli už jsem schopný hrát od první minuty-říkam jo!!! Nastoupil jsem a běžela 18 min prvního poločasu. V tom jsem si kopnul míč kolem protihráče a najednou prudká bolest a já padnul jak podťatý! Rána jako by praskla větev. Myslel jsem si že mě někdo kopnul ale kolem mě nikdo nebyl!!!!!!!

14 Skoty Skoty | E-mail | 29. května 2009 v 13:57 | Reagovat

Odnesli mě za čáru ale mě to vůbec nebolelo!! jen jsem měl napuchlou achilovku a strašné mravence v noze. Postavil jsem se na nohu a zkusil jsem popoběhnout-nešlo to. Byl jsem vystřídaný a masér mě prohlídnul. Povídal-utrnuté to nemáš to by jsi řval a nechodil-tak jsem teda se odešel osprchovat! Měl jsem ale v achilovce podezřelou promáčklinu-říkal jsem si asi je to natrhlé lýtko nebo co. o poločase jsem teda odjel do nemocnice!!

15 Skoty Skoty | E-mail | 29. května 2009 v 13:58 | Reagovat

To jsem vám ještě vastně neřekl. ta zraněná noha byla ta druhá tedy pravá kterou jsem nebyl sekat kvůli zánětu-tudíž mě nebolela skoro vůbec!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

16 Skoty Skoty | E-mail | 29. května 2009 v 14:01 | Reagovat

na urazovce jsem čekal asi 2 hodiny-pak jsem vstoupil a modlil jse ať to nemám utrhnuté!!! Doktor vyskoušel nejdříve reflexy na zdravé noze a dobrý. pak vyzkoušel pravou špatnou a bylo to. Noha vůbec nereagovala. povídá RUPRURA ihned operaovat. Ptal jse mě kdy jsem naposledy jedl-povídám před hodinou jsem měl bagetu. To bylo špatné-měl jsem teda přijít ráno na 6 hodin na lačno. Byl jsem tedy operován !!!!!!

17 Skoty Skoty | E-mail | 29. května 2009 v 14:10 | Reagovat

Celou dobu jsem byl při vědomí-bylo to nekonečné-píchli mi epidural do zad a necítil jsem půlku těla!Pak mi dali sádru až po prdel. Po operaci bylo asi cca 10 hodin, tedy po 4 hodinách jsem dospával na pokoji. Bral jsem prášky proti bolesti ale mě nic ještě nebolelo! No ale večer ty bolesti začly-2 noci jsem nespal ani olejové injekce nepomáhaly. celý pobyt trval 4 dny zaplatil jsem 180 kč a šel jsem domů o berlích. Na konci pobytu mi bylo nabídnuto, že si můžu pořídit VACOPED. 3300 kč-1000 automaticky hradí pojišťovna. tedy 2300 kč za pohodlnější a hlavně rychlejší léčbu jsem byl ochotný dát!!! než se trápit s těžkou sádrou 8 týdnů a nomoct se ani okoupat pořádně!!!! za týden byl kontrola cca 25 dubna.2008

18 Skoty Skoty | E-mail | 29. května 2009 v 14:12 | Reagovat

Po nekonečných 7 dnů strávených se sádrou po prdel jsem se dočkal VACOPEDU-neuvěřilelně pohodlá věc. Večer si so sundám a okoupuse. na spaní bych si to měl vzít zpátky ale spí se stím blbě-je v tom urputné horko!!! Mám tedy Vacoped a jsem spokojený stále chodím o berlích.Vacoped je nechodící!!

19 Skoty Skoty | E-mail | 29. května 2009 v 14:20 | Reagovat

6 května se mi narodil syn-opravdu v pravou dobu, kdy jsem chodil do porodnice a lidi jse na mě dívali jako bych si spletl oddělení. Všeobecně se namě ale stejně lidi dívají se zájmem!! a dost mě zastavují na ulici s otázkou: co to mám na noze za lyžak, nebo brusli!!!! s usměvem odpovídám!! No dneska je 29 května mám cca 6 týdnů po operaci. V pondělí mám kontrolu-tam bych měl už dostat už nařízeno rehabilitovat a za 14 dní odložit VACOPED-tedy vrátit!!!!! (pouze se zapůjčuje za 2300 kč -do teď nadtím kroutím hlavou). potom cca 2 měsíce rehabky a snad návrat na zelené trávníky!!!! Takže celkem cca 4 měsíce!! léčba byla původně stanovena na 6 měsíců tak uvidíme!

20 Skoty Skoty | E-mail | 3. června 2009 v 14:24 | Reagovat

Tak mám po kontrole-dopadlo to fajn VACOPED mi upravil do finální fáze doktor na posledních 14 dní! Dneska mám první rehabku-jsem zvědavý jako blecha! Přece jenom se prý rána hojí rychleji když jsem měl šlachu utrhnutou od patní kosti přímo! Než když je utrhlá šlacha od šlachy!!( Prý mi ji dokonce drží nějaké železné skoby v patní kosti!)

21 Skoty Skoty | E-mail | 4. června 2009 v 13:08 | Reagovat

Tak první rehabka byla v pohodě. Jen jsem byl ve výřivce , pak nějaká cvičení a masírování rány, nakonec eletrika do rány. Můj ohyb nohy nahoru i dolu je stejný u obou nohou!!!! To ale asi proto ,že jsem po noze chodil už po 10 dnech po operaci. Dneska akorát prostě kulhám a nemám sílu se odrazit z nohy. V pátek ,čili zitra budeme začínat se setrou cvičit a nabírat sílu. Už se těším -prý to bude místy ale nepříjemné! (rehabky mám napsané na měsíc a půl) zatím....

22 radka radka | 9. června 2009 v 16:05 | Reagovat

ahojte všichni ,tak jsem se k Vám přidala i já .Jsem doma 3 měsíc po 6 týdnech sádry a každý den poctivě cvičím !!!!a jelikož bydlím ve 3 patře bez výtahu, tak rehabilitace v podstatě proběhla ,tak nějak sama od sebe.Můžu říct , že když se hodně snažím , tak jdu docela dobře .Všem Vám achilákům držím palce ať jste brzy zdraví.

23 skoty skoty | E-mail | 26. června 2009 v 19:03 | Reagovat

potřeboval bych vědět kolik dostanu odškodnění za ruptutru achilovky? díky -stačí odhad, každý má pojistku jinou to vím. Díky (mám pojistku Flexi-stalo semi to když mi spadla klada na patní kost díky)

24 zdena zdena | E-mail | 15. listopadu 2009 v 15:02 | Reagovat

neda mi to a musim take napsat, i kdyz zraneni se tyka meho chrta barzoje - ale je to take sportovec-  a po padu se ji (je to vlastne chrticka)  ulomil vybezek patni kosti, ktery drzi achilovku. achilovka se i s ulomkem srolovala  a bolestive prekazela kde nemela co delat. Po operaci ve fakultni veterinarni nemocnici  ji dali na zadni nohu kast a protoze v te dobe mela teprve 4 a pul mesice veku a nesmirne rychle rostla, musela se sadra - vlastne kast - po deseti dnech menit. Byla jsem zoufala z bezmoci a hledala pro moji fenku pomoc a ulevu: Vase stranky mi pomohly pochopit co moje chrticka citi a jak asi vse vnima, co ji boli a jak a tak vam za vase stranky moc a moc dekuji. Znamenaly pro me obrovskou psychickou pomoc. A jak jsem dal hledala jak bych sve barzojce pomohla, narazila jsem na spojitost achilova slacha a konopí. Tak jsem to zkusila a objednala konopnou mast a konopny olej a nestacila jsem zirat. Dnes pouzivam konopnou mast a olej na vsechna zhmozdeni, zanety, otevrene rany, bolest    ramen apod. Jen to musim hlidat pred moji barzojkou, ktere to nesmirne chutna :-) Jeste jednou dekuji za vase stranky a pokud tahle zminka pomuze nekomu jinemu od bolesti, budu opravdu rada. Zdena.

25 Ivos K. Ivos K. | E-mail | 19. dubna 2010 v 2:11 | Reagovat

Zdravim
Opravdu moc dik ze jsi zalozil tento blog Pracuju v Anglii a minuli tyden se mi prihodilo to o cem tu tak hezky pises skocil jsem si z kamene na kamen ovsem ne celym chodidlem a spicka nohy se mi pod mou vahou prohla a achylovka za odpornyho zvuku praskla po operaci mne v mistni nemocnici pripravily na to ze 6 tydnu sadra ovsem o rehabilitaci ani rec ikdyz nejsem tupej a pochopil jsem ze mne ceka ovsem jak jsem koukal tak ty jsi sel do prace tusim po 3 mesicich a to ja si proste nemuzu dovolit Budu skouset  vsechny tebou popsane postupy a rady  adoufat ze se s toho vylizu bez nasledku a co nejdriv kazdopadne tvuj blog strasne pomohl psychicky ze to neni uplne v hajzlu este jednou diky Ivo London Luton

26 Tomíno Tomíno | E-mail | 27. července 2010 v 16:23 | Reagovat

Zde je zcela jednoznačná rada.Když člověk má zájem a chce se rychle vyléčit, tak to rozhodně jde. Já si urval achillovku 3.7. 2010 při fotbalu a dnes 27.7. už jsem bez berlí a pomalu (a samozřejmě opatrně) chodím. 10 dní dlaha, stehy pryč, okamžitě sehnat skvělého terapeuta a neprodleně začít cvičit a rehabilitovat dle jeho rad... Pokroky jsou neskutečné,někdy vám skoro tečou slzičky,ale musíte chtít a ono to jde. Se sportem samozřejmě pomalu, ale já jsem absolutně přesvědčen, že 6 týdnů po operaci je člověk schopen s opatrností bez problémů chodit... jen ještě jednou opakuju: SEHNAT SKVĚLEHO TERAPEUTA JE ZAKLAD....i když to bude něco stát.....takže hlavu vzhůru, kamarádi....Tom z Jičína

27 michal michal | E-mail | 12. července 2011 v 23:54 | Reagovat

Tyhle stránky jsou fajn. A děkuji za ně autorovi. Mám pouze jeden dotaz. Jelikož jsem celé léto "přivázán na Vysočině" k chalupě bez (zatím) možnosti povozu na rehab, nelze doporučit nějaké seriózní cvičení doma, které bych zvládnul sám, abych něco nezanedbal? Jsem 6 týd. po operaci, sádra, dnes jsem dostal papíry na rehabky, ale zkrátka se tam nedostanu. Díky. Michal

28 Radka Radka | E-mail | 13. března 2012 v 18:49 | Reagovat

Zdravím. Jsem vděčná,že alespoň někde najdu nějaké informace neboť mám pocit ,že dnešní zdravotnictví si asi neví rady, neb žádné neposkytuje. Dnes je 13.3.2012 a jsem po operaci achilovky ze dne 9.2.2012. nejdříve jsem měla k¨jen dlahu staženou obindlem poté sádru po 10 dnech a tu mi sundali včera(byla také pod koleno). Takže jen 4 týdny. Prý to mám pomalu zatěžovat a stoupat si ale ortézu nemám. Co mám je šílený strach jestli je to tak v pořádku. Na tu nohu raději nestoupám zdá se mi to příliš brzy. jizvu si snažím masírovat, dávám obklady pokládám si ji na podlahu aby byla noha v nějakém lepším úhlu než v té sádře ale noha natéká takže nic moc. Za týden mám chodit na elektriku a pak se uvidí. za informace zde děkuji, jinde se člověk totiž nic nedozví. Především doktoři nás tak rychle vykopají z ordinace že se nestačím ani svléknout z kabátu. Jen se modlím abych to zdárně ustála. Tu druhou achylovku samozřejmě cítím a není to jen paranoia. tak též doufám,že si nedám repete.mě se to stalo při skvoši po 45 minutách hry. asi už ho hrát nikdy nebudu,přesto že mne tak bavil. Strach je velikánský. Takže děkuji za informace,rady a zkušenosti. Zdraví zdar přeje Radka.

29 Honza Honza | 9. června 2012 v 12:33 | Reagovat

Díky za tento web. I já se zařazuji mezi Vás, achilovku jsem hlavně ráno cítil už dřív než jsem ji vždy rozchodil. Dne 8.5. mě při fotbale (udělal jsem pouze krok dozadu) ruplo v achilovce a už mě veli do nemocnice. Asi za hodinu a půl od úrazu už jsem byl na sále. 11 dní jsem ležel se sádrou až k zadku a pak mě vyndali stehy a zkrátili dlahu a přesádrovali na celkovou. Po 14 dnech mě sádru sundali a nohu dali do pravého úhlu  na dalších 14 dní zasádrovali. Když jsem jim říkal, že mám problém s palcem, který zvrchu vůbec necítím tak mě jen oznámili, že to časem bude OK, že jsem měl jen moc napevno sádru a ta mě tlačila. Dnes asi 9 dní před sundáním sádry ovšem palec a okolí směrem k nártu cítím asi tak jako když si přeležíte ruku do mrtvolna a pak si na něj sáhnete. Nevím nevím jestli je to OK a jestli to opravdu časem zase bude v pohodě nebo mám v haji nervy okolo nártu a směrem k palci. Měl jste někdo podobný problém ? Za 11 dní bych měl začít rehábka tak se optám na co se mám hlavně soustředit, rád bych se ke sportu vrátil. Je nějaká prevence abych předešel druhé návštěvě s druhou achilovkou ? Díky za odpovědi

30 Mirek Mirek | 5. listopadu 2012 v 13:15 | Reagovat

Stejně jako asi mnoho pro mnoho z vás bylo i pro mě utržení achillovky zcela novým zážitkem. Stejně jako vy jsem hledal na netu nějaké bližší informace o tom, co mě čeká a byl jsem vděčný za to, že jsem narazil na tyto stránky.  Rád bych zde napsal pár svých zkušeností, které možná pomohou těm, kteří jsou teprve na začátku.
Šlacha mi rupla na volejbale. Jak píše i spousta ostatních, žádná bolest, jen překvapení. Odvezli do fakultky v Ostravě a už jsem tam zůstal. Vzhledem k tomu, že jsem sportoval večer, tak mě operovali až druhý den odpoledne. Doktor říkal, že není nutné nohu okamžitě šít, snad by to vadilo až po několika dnech. Je třeba říci, že hned večer šla noha do sádry a vůbec mě nebolela. Byl jsem hrdina a vše zlehčoval. Když mi říkali, že budu mít sádru na 6 týdnu, tak jsem si myslel své. Operace proběhla za lokálního umrtvení dolní poloviny těla. Následně jsem dozvěděl, že mě operovali novou metodou, kdy nerozřízli nohu vzadu, ale stáhli mi šlachu nějakým pokoveným motouzem přes díry po obou stranách achillovky. Je to prý šetrnější zákrok, nepoškodí pouzdro ve kterém se šlacha pohybuje a je z něj vyživována a taky se to lépe hojí. Bohužel to ve většině nemocnic zatím asi nedělají (píšu na konci roku 2012). Jak odezněla sedativa, tak jsem bolestí lezl po zdi. Naštěstí do mě pumpovali nějaké dobroty, které mě otupily tak, že jsem si k ránu dokonce trochu pospal. Bolest trvala jen asi den. Pak už to nebylo nijak hrozné. Noha byla v sádře a po dvou dnech od operace jsem už mazal s berlemi domů.
Tady bych chtěl asi vysvětlit všem, kteří to pořad (stejně jako v té době já) nepochopili. Utržení achillovky je průser a přestože v nemocnici potkáte kupu lidí, co jsou celí šešroubovaní a vaše šlacha je proti tomu legrace, tak se MUSÍTE obrnit trpělivostí. Všichni ti nadržení sportovci, kteří si teď myslí, jak to co nejdříve rozhýbou a ONI přece nebudou čekat x měsíců jako ostatní, by se měli zklidnit. Taky jsem byl takový.
Takže první týden sádra a pak mi nabídli za cca 2.000 Kč zařízení na nohu, které se jmenuje Vacoped. Zdály se mi to zbytečně vyhozené peníze, ale nakonec jsem svolil, protože mi slíbili, že vše půjde lépe a rehabilitace rychleji. Dnes vím, že to byly dobře uložené peníze. První týden jsem byl totálně marný. Kulhal jsem jen o berlích a učil se chodit. Je neskutečné, kolik kolem sebe najednou člověk vidí nástrah a problémů. Obyčejné schody se stávají skoro neřešitelným problémem. Po týdnu mi sundali sádru a dali Vacoped. Pro mě to byl neskutečný posun. Najednou jsem si mohl nohu převázat a taky jsem se o ni mohl alespoň trošinku opřít. Nicméně mé pocity beznaděje a naprosté závislosti na svém okolí pokračovaly. Nemůžete vůbec nic. Pořád jen sedíte a máte nohu nahoře. Jakýkoliv pohyb je problém. Kávu vám musejí donést stejně jako jídlo. No hrozné. Musím podotknout, že jsem hned po 5ti dnech začal pajdat do práce. Dělám u počítače a jen na půl úvazku. Ráno jsem se dosmýčil do práce a teklo ze mě jako po hodině volejbalu. Kolegyně si dělaly legraci, že mám v mých 51 letech infarkt. Taky jsem hned jezdil autem, neboť jsem měl úraz na levé noze a dokázal jsem mačkat spojku. Na pravé by to určitě nešlo. Je třeba říct, že přestože Vacoped sundáte a můžete si nohu převázat nebo po nějaké době i osprchovat, tak jsem měl stále panický strach, že se při sprchování do ni někde udeřím a znova si to utrhnu. Kratší vzdálenosti po bytě jsem absolvoval po čtyřech, protože pro mě mnohdy bylo složité vstát z křesla a vzít berle. Pozitivní je, že máte pocit, že se to postupně zlepšuje. Po cca 4 týdnech od operace mi změnili úhel nášlapu Vacopedu a mohl jsem na něj našlápnout na 30 procent váhy. Pro mě opět neskutečný posun. Už jsem o berlích pajdal a chůze mi nedělala takové problémy. Po cca 6.5 týdnech od operace mi to změnili na pravý úhel a už jsem na to mohl našlapovat naplno. Pokud máte pocit, že to jde hned, tak se mýlíte. Vždy jsem si po změně úhlu asi 2 dny zvykal na prodloužení šlachy a neodvážil jsem se nijak divočit. Jak už jsem mohl našlapovat naplno, tak to bylo krásné. Dokonce jsem už pajdal jen o jedné berli a dokázal si odnést i hrnek s kafem. Neskutečný pokrok. Vacoped jsem dovolil sundat definitivně po cca 7.5 týdnech (!!!!). Zpočátku jsem velmi opatrně pajdal o berlích, ale čím dál více jsem si troufal. Dnes 8 týdnů od operace jsem byl poprvé na rehabilitaci. Kulhám, ale chodím bez berlí. Na rehabilitaci mě ujistili, že musím cvičit a když to půjde dobře tak po měsíci budu chodit bez kulhání, ale mohu mít problémy při rychlejší chůzi.

Dovolte, abych se vrátil na začátek. Když mi řekli, že budu mít 6 týdnu sádry, tak jsem se jen usmíval a myslel své. Dnes vím, že minimálně 3 měsíce jsem mimo provoz. Doktor mi říká, že zdravá achillovka se neutrhne. Už jsem ji měl načatou. To, jestli máte mikrotrhliny i na druhé se prý zjistit dost dobře nedá, ale je to pravděpodobné. Takže opatrně kluci a holky!

31 Luděk Luděk | E-mail | 2. ledna 2014 v 10:43 | Reagovat

Dobrý den
Někde jsem tady četl že jste brali Vobenzym. Mohu poprosit o zkušenosti? Vyplatí se investovat? Cena dost vysoká. Moc děkuji za odpovědi

32 Ivana Ivana | E-mail | 10. ledna 2014 v 16:05 | Reagovat

Dobrý den,
děkuji za všechny Vaše užitečné rady.Jsem 14dní po operaci, achillovku jsem si utrhla na volejbale.Jako většina z Vás jsem hned začala hledat informace na netu a tady jsem jich našla nejvíc.
Mám sádrovou dlahu,nesundávám jí, pouze uprostřed odvazuji,masíruji a převazuji.Snažím se cvičit - protahovat a posilovat zbytek těla, abych úplně "neodešla".3týdny po operaci si půjdu pro VACOPED.
Lékař říká, že bych po 6týdnech až 2 měsících mohla pomalu do práce. Po tom, co jsem si tady přečetla, začínám být trochu skeptická:((( Nemám sedavé zaměstnání-jsem zdr.sestra. Tak uvidíme. Se sportem budu muset počkat ještě hodně dlouho, to bohužel vím.
Pořád si říkám, že může být ještě hůř: kamarád si utrhl achillovku před rokem na tréninku,byla jsem u toho. Nechal se odvést do jiné nemocnice než jsem byla teď já,operovali ho až za dny (já šla na sál 2 hodiny po úraze), dostal na 4týdny dlouhou sádru až do třísla, pak mu jí sundali,srovnali chodidlo do pravého úhlu a na další 3týdny dostal krátkou sádru pod koleno. Na rehabilitaci se pak nikam nedostal, cvičil doma sám podle návodů na internetu. Půl roku po operaci se začal pomalu vracet na volejbal.
Doufám, že mi všechny rady pomůžou a budu to dobře zvládat. Je to ale běh na dlouhou trať.Ivana

33 Láďa Láďa | E-mail | 16. března 2014 v 23:26 | Reagovat

Dobrý den,
bohužel mě také potkala rupura achilovky a to teď 10.března.V práci musíme mít nějakou tu hoďku tělocviku a tak jsme si šli zahrát volejbal,no a při výpadu vpřed podebrat míč tkzv bagrem mě zůstala pravá noha vzadu,najednou dutá rána a už jsem se válel na podlaze.Po achilovce ani památka,jen díra. Odvezla mě sanitka,druhý den operace,sádra a po třech dnech domů.Nebolí to,jen to poskakování po bytě s berlema je trošku neohrabané,donést si hrnek kafe z kuchyně nekam jinam chce trošku plánování na rozmístnění odstavných ploch na vzdálenost rozpažení,ale to se vše poddá. Taknějak zhruba vím co mě čeká,nejsem z toho bůhví jak nadšen,hlavně z toho,že to již nebude 100% v pořádku a že podvědomě budu nohu šetrit před případným dalším poškozením šlachy.Přecijen se 2x týdně věnuji běhání na cca 5 až 10km a rád bych to provozoval i v budoucnu.No a teď jsem ještě narazil(a celkem mě to i dorazilo :)) na několik článků o tom,že pojišťovny tento úraz neproplácí,proč teda si platíme úrazové pojištění?Pojišťovny přitom mají rupturu achilovky ve svých tabulkách.Mohu se vás tedy zeptat jaké máte zkušenosti s plněním u tohoto úrazu a u kterých pojištoven? Díky za info,Láda

34 Láďa Láďa | E-mail | 31. března 2014 v 12:17 | Reagovat

Dneska po 3 týdnech sundána dlaha,pohled na nohu opravdu tristní,hlavně v olasti paty,lýtko jsem ani nějak moc nevnímal.To ale bylo to nejmenší,peklo nastalo posléze a to když se začalo chodidlo rovnat do normálního postavení.Jak to popsat,nevím,bolest skoro na hranici únosnosti,studený pot,na zvracení a odpadnutí ještě pul hodiny po narovnání,které 90stupňů nejspíš nedosáhlo,takže nikdy více.Teď tedy sádra na 3 týdny a docela začínám mít obavy z rehabilitace,pokud by se měla provádět stejným způsobem.A to jsem si poslední týden říkal jaká je to paráda že se to asi hojí dobře když o achillovce prakticky nevím.Stehy se prý vstřebají po 3 měsících takže šlachu má zatím co podržet,doufám že vydržela.

35 Láďa Láďa | E-mail | 23. dubna 2014 v 13:59 | Reagovat

Dnes 23.4 sundána sádra,naštěstí byl v ordinaci jiný doktor,postrádající chuť brutálně cokoliv rovnat,takže v klidu vše vysvětlil,zkontroloval šlachu,že prý vše v pořádku,že to drží,jen že je omezená hybnost.Takže následuje teď 14 dní klid,kdy mám kotník začít rozhýbávat,hybnost je cca 2cm nahoru dolu,takže to bude boj než začnu chodit na rehabilitace. Noha je pěkně oteklá hlavně kolem kotníku,ale snad to brzy ustoupí.Není to zrovna hezký pohled na povadlé lýtko,rozdíl cca 4cm v obvodu,svaly jakoby zmizely.Jak zde někdo psal v souvislosti se srůsty vnější jizvy a vnitřních jizev,tak já mám řez na kůži vedený úplně bokem cca 3cm od hrany šlachy do široce rozevřeného V,takže srůst zřejmě nehrozí.tak teď už jen pilně cvičit :)

36 Láďa Láďa | E-mail | 26. května 2014 v 11:31 | Reagovat

Od sundání sádry(SS) utekl měsíc a týden.První 3 dny jsem nechal nožku v klidu,oloupává se hodně kůže,jizva se vyčistí od toho zelenýho bordýlku kterým je natřená.Od třetího dne jsem začal takové "domácí" procedury a to svícení polarizační lampou,nahřívání soluxem,následně masaž měsíčkovou mastičkou ze sádla,pak rozhýbávání a cviky na které je zde v příspěvkách někde odkaz.A na noc používám mastičku z tý zelený střapatý kytky. Od druhého týdne jsem přidal rotoped,nejprve na volno bez zátěže a se šlapkou v klembě,v dalších týdnech postupně přidávání zatížení a posun šlapky pod špičku nohy.Velkým problémem je kotník,je nestabilní,vazy na něm jsou ochablé a zároveň zkrácené,hodně to připomíná chování když je kotník podvrtnutý.Další problém je otékání,jak se s nohou začne hýbat tak otéká i s lýtkem,už vím jaký to je když babička říkávala že má nohy jako konve.Ale na otoky pomohl hodně rotoped,zůstávají pouze otoky kolem kotníků.Od 3 tydne se dá už doma v pohode pajdat bez berlí,leč o nějakém odvalování přes špičku nemůže být ani řeč. Zároveň jsem od 3 týdne po SS začal chodit na rehabilitace,hybnost mám díky domácímu cvičení stejnou,při přitažení chodidla asi o 1cm větší jak na zdravé noze.Doma jde chodit bez berlí stále lépe,spíše je to takové elegantnější pajdání,venku ale stále s fr.holemi.Ted od 5 týdne začínám zatěžovat špičku,ideální jsou procházky venku s berlemi,kdy se dá pěkně regulovat zatížení šlachy při odvalení špičky chodidla,cítíte pěkný tah ve šlaše,po chvíli bolí prsty,klenba,holt dlouho takto nepracovaly.Pochopitelně aspon 3xdenně 20minut rotoped.Pokroky jsou viditelné z týdne na týden,jen to nechce uspěchat a dávat si pozor na schodech,ve sprše.A hlavně bacha na cokoliv na zemi,já si šlápnul patou na kaminek z akvárka,instiktivně jsem se postavil na špičku a málem jsem se po....:).Takže všem srostlým mnoho zdaru ve rehabilitaci a bacha na krizovky.

37 Lukáš Lukáš | E-mail | 26. června 2014 v 12:44 | Reagovat

Zdravím návštěvníky tohoto úžasného blogu plného užitečných informací.
Bohužel i já jsem se zařadil mezi pacienty s rupturou Achillovy šlachy a tak přispěji svojí troškou do mlýna. I když mám sedavé zaměstnání (u PC a na cestách v autě), tak pravidelně sportuji, do této doby jsem ještě nikdy neměl žádný vážnější úraz a tak jsem si bláhově myslel, že mě se nic podobného stát nemůže. Bohužel chyba. Jak jsem se posléze dočetl, tak jsem se již se svým věkem 31 let zařadil do rizikové skupiny:-(.  Dne 12.6.2014 jsem se před badmintonovým zápasem standardně zahřál, rozhýbal a protáhl a nic nenasvědčovalo tomu, že by něco mělo být špatně, či jinak než obvykle. Ale asi po 30 min hry, po odrazu a rychlém výpadu vpřed, jsem uslyšel strašnou ránu (jako by něco prasklo), noha mi zůstala vzadu a já se v bolestech svíjel na zemi. Noha nebyla nateklá, žádný krevní výron, po chvíli se bolest i na ohmat zmenšila. Bohužel jsem se na tuto nohu nedokázal postavit-to byla šílená bolest, i jen po dotyku na chodidlo. Stále jsem si myslel, že to není nic vážného, že to doma budu ledovat, nohu nechám nějaký čas v klidu a vše bude v pohodě. Doma jsem byl ale přesvedčen, abych se nechal odvést na vyšetření na pohotovost. Svolil jsem a byl jsem odvezen do nemocnice v Krči, kde jsem čekal asi 2,5 hod na příjmu. Stála jsem si nepřipouštěl, že by to bylo něco vážného a tak jsem, po sportovním výkonu žíznivý, v průběhu čekání pil, což již vím, byla chyba:-(. Když na mě přišla řada, doktor si vyslechl můj problém, provedl vyšetření pouze pohmatem a konstatoval, že je to jasné, že se jedná o přetržení Achillovy šlachy a bude se to muset operovat-sešít. Ihned mi dali sádru - pouze zepředu - od kolene dolů na holeni přes nárt do propnuté špičky. Lýtko a ostatní části byly pouze převázány obvazem. Toto se uskutečnilo o půlnoci. Chtěli mě hned v noci operovat, ale zdůvodu mého pití při čekání se operace musela odložit až na další den. Na ten den ale měli naplánované již jiné operace a z důvodu nedostatku lékařů jsem si musel na svoji operaci počkat až do cca 14 hod (pátek 13.6.), tzn. cca 16 hodin od úrazu. Zákrok jsem si nechal provést v celkové narkóze a cca kolem 16 hodiny jsem se již probouzel na pokoji. Bolest byla velká a ani silné opiáty proti bolesti mi příliš nepomáhali. V neděli 15.6. jsem byl propuštěn do domácího ošetřování s tím, že na dolní končetinu nesmím došlapovat, mám ji mít ve vyvýšené poloze, aplikovat si injekce s antikoagulační léčbou a na kontrolu, tj. provedení extrakce stehů a přesádrování do fyziologického (90°) postavení mám přijít až 15.7., tj. měsíc po operaci!!! I když jsem už v nemocnici měl od známých informaci, že existuje nějaká vakuová dlaha, jako náhrada sádry, tak ani po mém dotazu mi lékař nic takového nenabídl. Nyní všude čtu, že si všichni pochvalují VACOachil či VACOped a já jsem docela bezradný, jak přesvědčit lékaře, aby mi tuto pomůcku také aplikoval? Máte někdo nějakou radu? Dle všech informací se dá VACOachil aplikovat již cca týden až 14-dní po zákroku a urychluje hojení. V tomto časovém období se nyní nacházím i já a tak bych tuto pomůcku uvítal. Snažím se sice hýbat prsty na operované noze a cvičit stehenní sval, aby mi končetina co nejméně ochabla, ale vím, že svalové atrofii se stejně nevyhnu... Problém je také v tom, že mě stále to lýtko bolí... Až budu mít další novinky, tak se s vámi o ně podělím:-). Všem zraněným přeji bezproblémové hojení a hlavně spoustu trpělivosti, což je při tomto úrazu velmi důležité!

38 Lukáš Lukáš | E-mail | 12. srpna 2014 v 20:59 | Reagovat

Ještě napíši pokračování mého příběhu s AŠ:-). Po 4,5 týdnu jsem se dostavil na kontrolu, kde mi byla změněna sádrová fixace nohy z polohy do propnuté špičky do 90° pozice nohy a na mé výslovné přání k fixaci použita má vlastní ortéza Nextep Contour Air Walker. V tomto stavu jsem byl dalších 3,5 týdnu s tím, že jsem na nohu stále neměl došlapovat. V tropických vedrech, která panovala, byla velkou výhodou možnost občasného sundání ortézy a provětrání nohy vč. možnosti omývání.  Po uplynutí této doby (tj. 8 týdnů od operace) mi byla ortéze sundán a sděleno, že nohu můžu sám začít rozcházet a plně zatěžovat. Po tak dlouhé době pro mě nepředstavitelný pocit a ještě stále si zvykám. Nicméně zahájil jsem odborné rehabilitace-fyzioterapii a doufám, že pokroky budou znát:-). Už se mohu na nohu postavit a učím se znova chodit:-). Mějte se...

39 Eva Eva | E-mail | 12. srpna 2014 v 21:01 | Reagovat

[37]:Souhlasím, je tu plno užitečných informací. Mám obdobný problém jako Lukáš. Taky jsem sportovala, tenis běh a několik let zpětně jsem měla problémy s touhle achilovkou natékala, bolela, ale poslední dobou to bylo lepší, takže o to větší pak překvapení. Ruptura achilovky ale při tenise, operace 7.7. Ruplo mi to špatně dole v úponu ke kosti, takže doktor mi po operaci řekl 6 + 4 týdny nechodící sádra! Při propouštění jsem se ptala na "sundávací" alternativu o které mi říkal známý, že ji již před lety měl, ale protože jsem o tom ještě nic nevěděla, spokojila jsem se s odpovědí, že nic takového neexistuje, že buď normální sádra, nebo za příplatek odlehčená plastová. Teď budu mít brzy za sebou oněch 6 týdnů a jdu na narovnání do polohy 90st. Zjišťovala jsem si možnost Vacopedu v jiné nemocnici, ale tam s tím nic nechtějí mít společného, když mě tam prý neoperovali. A v malé nemocnici ač k nevíře o tom nic nevědí a nebo vědět z pohodlnosti nechtějí. Nemáte někdo zkušenost s tím, že by Vám Vacoped někdo naordinoval, aniž by tu achilovku neoperoval a nebo nedá se noha dát jen třeba na zbývající 4 týdny do ortézy? Mám strach, že jizvu nepromazávám, nemůžu s nohou 10 týdnů vůbec hýbat (jen s vyjímkou malého pohybu v sádře) a obávám se tudíž dlouhé rehabilitace po tom všem, co jsem si tu právě přečetla! Taky se teď bolím, že když to narovnají rovnou o tolik stupňů bude to dost bolet! Taky se podělím za pár dní o novinky.

40 Petr Petr | E-mail | 9. listopadu 2015 v 22:33 | Reagovat

Ahoj, skvělé stránky, díky za všechny názory a rady. Mám problém najít schopného fyzioterapeuta, který by měl s rupturou AŠ zkušenosti. Nejlépe Praha a na sever od ní... Poraďte prosím!

41 Jana27 Jana27 | E-mail | 4. prosince 2015 v 8:37 | Reagovat

Zdravím všechny. Můj zatím neuzavřený případ. Dne 4.8. operace ruptury.Po měsíci zakopnutí o berli, pád na operovanou nohu a k tomu výron v kotníku. Dle sona jinak nic neruplo.  Celou dobu sádra a nekrozy v ráně. Po 9 týdnech sádra dole a boule nad nehojící se rankou. Od lékaře se po celou dobu nedozvídám nic ! Po upozornění, že mám bouli a v ním mi to "tahne" a bolí, jsem dostala prášky na zánět. Na rehabilitaci mi bouli masírují. Po 4 měsících nechůze hledám pomoc jinde. Tam velmi pesimistický výhled. Na sonu zjišťují nějaký průser - nevím co a jsem psychicky v pytli. Příští týden jdu na konzultaci !!! Lodičky už asi nedám, ale chodit chci rozhodně !!! :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama