Zlomenina člunkové kosti, fractura oss navicularis

16. února 2009 v 21:36 | marne |  ZLOMENINA ČLUNKOVÉ KOSTI
30.01.2009 nová diagnóza: Zlomenina člunkové kosti nedislokovaná

pokus o backside 360 na totálně ledovým povrchu a výsledek je zase ta hloupá sádra. Podařilo se mi z odrazu odletět rovnou po zádech a ruku sem použil jako brzdu - takže všechno špatně. Doktoři mi sdělili, že je kůstka přesně na hranici nutnosti operace, při mém štěstí se samozřejmě jedná o kůstku která se mimořádně dlouho a těžce hojí. Takže sem jim poděkoval že už sem byl za minulý rok 2x operovanej a radči tomu dám šanci - za 10 dnů mi to zkontrolujou a kdyžtak dostanu šroubek.

10.02.2009 zase v limbu

tak jsem se zase po nějaký době prospal v řádné narkóze a mám šroubek ve své levé člunkové kosti. Otok je celou dobu minimální ale neutuchající ( 16.2 ), bolesti žádné kromě atrofujících svalů levé ruky jak si člověk ručku drží křečovitě jako důkaz svého utrpení.

Zatímco při první návštěvě na emergency jsem se ještě operaci bránil ( 2x za uplynulej rok mi přišlo už dost ), po nastudování internetu jsem změnil názor - po sešroubování má člověk jen ortézu a může pomalu začít reha, jeden prominentní případ dokonce za 2 týdny závodil indycar, šroub dostal i německý reprezentační brankář a po 3 měsících už chytal ligu, nicméně byt taky 1,5 měsíce zcela bez zatěžování ruky. Jenže v Česku je nutné být opatrný a tak doktoři mučí pacienty s touto diagnózou skoro rok bez sportu a života, fut supr oproti americe kde jsou schopný to zabetonovat i na půl roku. Jedná o velmi obtížně a dlouhodobě se hojící zlomeninu s dlouhou rekonvalescencí - po achilovce mě to vůbec nepřekvapilo a tak je určitá opatrnost a šetrnost určitě na místě. Je tedy nutné se tedy mít na pozoru a ručku pokud možno netrápit nárazy a podobně docela dlouho 3- 6 měsíců, někdy nesroste vůbec.

Nicméně když jsem dorazil na kontrolu se tam změnil doktor a ten mi chtěl pomoct sádrou až k rameni. Což jak už asi víte od achilovky, mě jako velkýmu odpůrci sádry přišlo jako že trest smrti, navíc když si taky ještě chci pochovat dcerušku, zaběhat a další vylomeniny který se daj provozovat jako když je někdo zdravý, krásný, bohatý a věčně mladý. Takže sem ho přesvědčil že pro mě sádra není vhodná a snad do smrti mu budu vděčen že mě pochopil a dokonce za nedlouho mě i odoperoval a dokonce se mnou mluvil a vůbec sem měl pocit že se mi snaží pomoct takže fakt super a chvála našemu bezplatnému zdravotnictví!!! Taky už pobyt v nemocnici zvádám jako starý profesionál a vynechávám emoce protože jde přeci jen o život.

V sádře už jsem si zvykl a neustále jí vychvaloval, že sádra na ruce a ještě k tomu levačce je legranda a velký špás oproti noze, kdy je člověj jako vozíčkář, ale bez vozíku. Se zabalenou rukou člověk ještě docela žije, dokonce v divadle jsem byl a vůbec se to nedá srovnat tak jsem to bral sportovně a dokonce si s ní šel zaběhat- což byl její konec neb se mi nějak rozmočila(oproti plánu fénování jí nijak nepomohlo ) a vyměkla do takový fáze že sem se bál aby se mi uplně nerozpadla - přeci jen jsem měl tu ruku celou dobu hejčkat v šátku a maximálně hejbat prstama když bych dostal roupy něco dělat. Inu jak mí poctiví čtenářï již tuší hodlal jsem končetinu zatěžovat od začátku co to dá, v rámci své oblíbené achilovkářské metody "early motion". Sádry jsem se tedy po operaci zbavil, dostal ortézu která mě nehorázně tlačila a tak už jí nosím jen na noc a slavnostní inaugurace a abdikace. Mám povoleno ohýbaní zápěstí jen nahoru dolu, nic nenosit, nepadat, nesnowbordovat, nebycyklišťovat a pod. Takže se snažím hýbat zápěstím trošičku všemi směry, jezdím na rotopedu, trochu zápěstí škádlím powerballem jen tak mimochodem nosím dcerušku která už má úctyhodných 5 kg. Sem zvědav jaký to bude na squashi pak poreferuju.
//>

24.2.2009 david backham

trochu sem se zalek a začal ručku co nejvíc šetřit ( nicméně tahat dcerušku musím ). Jediný výsledek že zápěstí začalo píchat a tuhnout a tak jsem si dnes zase dal powerball kterej to náramně rozhejbal. Trošičku už cítím jak zápěstí sílí - můžu už zvednout i půllitr ( s čajem) a zkouším se o něj opírat při zvedání. Squash v poho už se těším na můj milovaný snowbič.

Šokantní pro mne bylo když jsem zjistil že zlomený scaphoid ( anglický název člunku ) měl i sám božský David Beckham - fanoušci si mysleli že se jedná jen o další módní cool trend a začali nosit ortézy. Takže jsem se taky oholil a trochu ohák když jsem teď ten trendsetter.

19.3. KO po 6 týdnech

kostička srůstá!! osobně jsem to zkontroloval na rentgenu, bylo krásně vidět jak je to ve zlomu kostrbatý, žádné projasnění které by signalizovalo odumírání spodní půlky kostičky ( té bez cévního zásobení) - můžu už zatěžovat do 5 kg, pohyby všechny, jen ne otřesy - jízda na kole a pod. Klik bych rozhodně neudělal, ale na normální kancelářské používání a nasměrování vydličky do huby to bohatě stačí - takže max spokojenost ( vypadá to že kajakářská sezona je zachráněna).
2x sem byl na snow (dokonce sem i mírně na ručku spadl naštěstí vše v poho ), na squashi ouplně bez problémů jen vítězit se moc nedaří.

22.5. poslední KO

po mě již nepřekvapujících 2 hodinách v čekárně ( shlédl jsem několik lobotomiií čekajících na CT, krvavých prstů, jednoho mopedistu po setkání s autem...) jsem se dostal k doktorovi kterej o zlomenině člunku ví rozhodně míň než já, ptal se jestli se šroub bude vyndavat... a čekali jsme na nějakýho zkušenějšího doktra. Tak jsem ho alespoň donutil aby mi ukázal rentgeny - na tom prvním byly vidět jen dva takový světlejší vlásečky a to byla celá moje zlomenina! Nicméně přizvaný starší dok prohlásil že je to pěkně srostlý a hotovo. Super stále v krajních polohách cítím pnutí až lehké píchnutí ale pravá mě stejně bolí víc i bez zlomeniny....

DĚKUJI, děkuji že naše zdravotnictví je nastaveno tak aby nešetřilo, ale naopak utrácelo a vysávalo rozpočet a i takovým nýmandům jako mě umožňuje dostat luxusní šroubek do ruky maličkou dírkou, rodičům, panu Rathovi, paní soušce učitelce, děkuji vynálezci šroubu.


26.7.2009 status quo

nějak to furt není ono, při tahu je vše OK, ale jakmile kostičky dolehnou na sebe při tlačení stále mě bolí zlomené zápěstí i to druhé - to skoro víc např. při pokusu o klik to bolí tak že zatím stále zůstává u pokusů o start. Skříňku o cca 20kg unesu dole ale nahoře to vydržím jen chvilinku. Dávám si oddech od squashe i tenisu tak doufám že se absence otřesů projeví. Teď sem si předepsal powerball 3x týdně + kajak tak snad v zimě už budu padat vesele na ruce a ne na lokty.

14.12.2009 good news pro zlomeniny

Tak powerball jsem vyržel jen chvilinku, neb zlepšení jsem cítil jen bezprostředně po něm a navíc mě druhá ručka ( nezlomená ale pochroumaná ) rozbolela docela intenzivně. Zlomená - operovaná ručička je mezitím ve veliké pohodě a píchání je minimální a jen občas a řekl bych že je už vše na 99% OK. Opravdový problém je druhá - ta se průběžně horší a píchá mě v ní do intenzivní bolesti. Dokonce jsem si dojel na pohotovost, ale nic nenašli. Zatím ortéza a občas chladím a zdá se že se zlepšuje.... snad.

25.11.2010 good new i pro naraženiny

zlomená strana je stále zcela bez komlikací = nemůžu si šroubek vynachválit. Zato pravá strana =  ta naražená mě dlouho při námaze bolela  viz hore. Zcela mi to znechutilo sezonu squashe kde to bez pohyblivýho zápěstí prostě nešlo a zároveň už sem se fakt bál že je to na vždy a jak pak budu sekat dobrotu když nemůžu useknout sekerkou ani polínko že:)  Nakonec sem se usnesl to řešit proaktivně a zašel jsem na svoje oblíbený rehábko kde mi už tolikrát pomohli (bohužel tolikrát už museli ).

A zase to pomohlo !! díky bohu, sestřičkám, zdravotnictví a školství které je to naučilo atd!!
Myslím že trik byl v tom pomalu a pomalu a pomalu začít zápěstí zaměstnávat. Žádný hrrr ale místo cvičení 30min jen 2min několikrát denně, místo mačkacího kroužku z gumy - molitanový míček, místo powerballu nulová nebo minimální zátěž v rotacích. Prostě místo jednotvárného bušení do klávesnice a nárazově veliké námahy co nejčastější pohyb a do cca 2 měsíců to bylo OK. Za cca 4měsíce píchání zmizelo uplně.


Jediná limitace zůstává při maximální flexi jsou obě zápěstí nepoužitelný a pekelně to v nich píchá = pokus o kliky končí zatím vždy během pikosekundy. Ale během normálního života na tohle opravdu nenarazím.  
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lenka lenka | E-mail | 19. července 2009 v 20:38 | Reagovat

Dobrý den, vážení achillovkáři, obracím se na vás do éteru s prosbou o radu, neboť možná brzy rozšířím vaše řady, protože při akutním zánětu a velmi pomalé konzervativní léčbě akutního zánětu pouzdra se vlastně nic k lepšímu neděje a bolí to čím dál víc, zarudlé, teplé a tepající - a bojím se, že si ji někde neopatrně přetrhnu. Na netu jsem narazila na tento úžasný blog, proto vřelé díky autorovi i vám všem přispěvovatelům, ale o zánětu a následné operaci jsem se dočetla kusé informace u profisportovců a jen stručné doporučení špičkového triatlonisty-ať se to neodkládá, že jiné řešení vlastně ani není, když už proběhly degenerativní změny v obalu, který je třeba rozřezat a pročistit a dát pozor na chirurga, že ne každý to dobře umí vevnitř probrat. Moje historie: s achillovkou se trápím víc než dva roky, při první návštěvě u specialisty jsem dostala bez varování injekci kortikoidu, která zabrala tak na půl roku. Dál jsem se věnovala spinningu a jiným lehčím sportům, ale samozřejmě se zánět vrátil. Klasická léčba nezabírá, proběhla série ultrazvuků, pauza, kotrola, pomazávání antirevmatiky Veronal, Fastum-gel(lepší), pojídání Veronalu, Ibuprofenu, Validu (teď už radši nic, protože to zkresluje bolest), potom série ultrazvuků-nepomohlo, série rentgenů-nic, na rázovou vlnu jsem nešla-šetřím koruny, pojídání wobenzymu-trochu pomohlo, ale je to zase tam, jak to bolelo na začátku, navíc bolí i druhá přetěžovaná noha, protože pajdám, nepopoběnu-prostě nezaberu, o odpichu nemůže být ani řeč, jsem ráda, že dopajdám na bus do práce, naštěstí sedavé, a procházky zkracuji na minimum, chůze jen na podpatku, jinak bolest, dotknout se toho vlastně moc nemůžu. Chci se zeptat, zda někdo máte i tuto zkušenost, dále zkušenost s operací pouzdra a následným hojením a návratem do života. Prosím přípaně  doporučit, kde a kdo to dělá dobře a zasvěceně, nejlíp v Praze, a co pooperační stav obnáší. Snad to nebude tak hrozné, jako u hojení přetržené nebo přeřezané achillovky (hokejisti-bruslí), protože se domnívám, že hlavní tah-šlacha zatím drží a problém je snad menží. Ale možná se mýlím, a proto uvítám jakoukoliv zkušenost či radu. Díky mnohokrát. Lenka.      

2 serak66 serak66 | E-mail | 16. srpna 2009 v 21:33 | Reagovat

Zdravim a reaguji na Lenčin článek - v rychlosti - operaci pouzdra můžu jen a jen doporučit, sice jsem si ji nechal dělat před 10 lety, ale musím říct, že je to do dneška paráda. Měl jsem tenkrát stejné problémy jako ty, a jelikož se doktorů neštítím a naopak s nimi kamarádím, jediné možné řešení tenkrát bylo na doporučení - operace. Jsou dvě varianty - ortodoxní a moderní léčba. Já měl tenkrát naštěstí moderní léčbu, takže jsem nedostal sádru na měsíc a s tím spojenou atrofii svalů, ale hned 2 den po operaci jsem už o berlích musel po chodbě chodit, 3 den mě pustili a za cca 20 dní jsem již o tom skoro nevěděl. Jinak jizva stejná jako po ruptuře achilovky jen bez ztloustnutí šlachy. Tak ať se ti daří...

3 Tomas Tomas | E-mail | Web | 5. listopadu 2010 v 17:48 | Reagovat

Ahoj,
Se zajmem jsem si precetl Tve poutave povidani o zlomenine clunkove kosti, také jsem k jedne takove prisel v zari a dnes mi měli doktori sundavat po 8 tydnech sadru, ale bohuzel to odlozili o dalsich 14 dni. Jsem uz z toho uplne na prasky, bez sportu, bez pohybu, nenavidim sadru, znas to!
Jen mne trochu zarazilo, ze dle Tvych prispevku jsi byl ještě na tom dost mizerne s bolesti ruky i dva mesice po „formalnim“ uzdraveni…to je to skutecne tak spatne? Ja uz chtel v prosinci zahajit bezkarskou sezonu, jak to vidis, je to prilis smela predstava?

Diky za radu a povzbuzeni v me soucasne krizi 

Tomas

4 Standa Standa | E-mail | 8. září 2011 v 14:33 | Reagovat

Tomasi nezahravej si vcera mi doktori rekli ze sance na uzdraveni moji clunkove kosti je asi nulova pak neco 5-15% ale ja to nevzdavam a chci slyset co nejvic hlav co mi poradi co dal?? sem pravak a nemuzu si utrit prdel...  radim dobre vubec nezatezuj je to nejhur se hojici kost v tele a jak rikam nemusi ti nikdy srust nenamahej to vubec    ja lez ze sadrou po skalach a maximalne sem ji zatezoval a ted toho strasne lituju :(

5 Tomáš Tomáš | E-mail | 19. května 2012 v 13:27 | Reagovat

Zdravím!:) Taky se mi poštěstila zlomenina člunkový kosti...a ještě při takový blbý činnosti-_-. Při atletickým tréninku jsem běhal pozadu, škrtnul jsem si patou o tartan a slítnul na pravý zápěstí. Doufal jsem (asi jako každej...), že to bude jenom solidně naražený, ale rentgen ukázal  krásnou kompletní zlomeninku nepatrně dislokovanou.
No, doktoři byli spíš pro sádru (6 týdnů komplet ruka + 6 dalších týdnů předloktí + solidní šance, že to bude k ničemu, když se tahle kůstka špatně hojí...), nicméně nakonec přes známý na chirurgii mi to odoperovali a sešroubovali. Ještěže to udělali! Jako aktivního klavíristu a atleta mě to docela zasáhlo, ale teď už mam měsíc po operaci, hodně rehabilituju a síla,byť hybnost bude ještě hodně dlouho omezená, se pomalu vrací. Když všechno půjde podle plánu, tak snad v červenci by hybnost mohla bejt aspoň na 90%...teď jsem zhruba na 40% zdravýho zápěstí (se sádrou by to byla...no...nula).
Aspoň můžu lehce běhat, posilovat dolejšek, a hraní na klavír už taky trochu jde...No jo, zase se něco povedlo! :D

6 Ruda Ruda | E-mail | 26. prosince 2012 v 2:48 | Reagovat

Zdravim, nikde na netu jsem nenašel nějakou pozitivní odezvu po operacích člunkové kosti. Já po ní jsem a za 2 týdny mi budou sundávat sádru, při výměně minulý týden, to bolelo jako čert, tak mi bylo oznámeno, že se to potáhne ještě dlouho i pak. Tak bych se tě chtěl zeptat, jak jseš na tom teďka ty? Bez sportu se cejtim jak vykastrovanej a že bych ani pak nemohl sportovat, že bych nic nevzal do ruky, to by mi asi fakt třísklo. Díky za odpověď

Ruda

7 IVIN IVIN | E-mail | 19. února 2013 v 8:49 | Reagovat

Ahoj, 27.12.2012 jsem podstoupila operaci zlomeniny člunkové kosti a dostala jsem herbertův šroub. Hned v lednu jsem docházela na rehabilitace, které jsem skončila 18.2.2013. Zápěstí skoro vůbec neohnu a na kontrole mi bylo řečeno, že kost mi nesrůstá a byly mi předepsané další  Chtěla bych se zeptat, zda z vás někdo nepodstoupil vysokoenergetickou fokusovanou rázovou vlnu ESWT

8 marně marně | E-mail | 22. února 2013 v 21:41 | Reagovat

Rudo jak píšu jsem bez problémů na operované ruce od roku 2011, dá se říct že o operované ruce už vůbec nevím a tak jsem i zapomněl na chrániče zápěstí. Nic takového se nedá říct o achilovce která se občas připomene. Martin

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama